Nadace pokračuje ve spolupráci s mezinárodním vzdělávacím subjektem MIDPOINT Institute. Vybraní autoři dostali možnost účasti na programech MIDPOINT s cílem dalšího vývoje jejich scénářů, který zvýší potenciál následné realizace. V každé kategorii tak může jeden oceněný využít dramaturgických konzultací s českým nebo se zahraničním lektorem.
„Literární příprava celovečerních hraných filmů – dosud nerealizovaný scénář“
Autor: Ivan Hubač
Nadační příspěvek: 200 000 Kč
Scénář o tragickém konfliktu a osudu protektorátního prezidenta je svou poetikou zdánlivě velmi tradiční. Tématem však nahlíží Háchovu osobnost v polemice se zjednodušeným a s přetrvávajícím obrazem „zrádce národa“. Hácha, právník, předseda Správního soudu, katolík, ale také literát, přijal svou roli jako vědomou osobní oběť pod silným nátlakem a v iluzi, že alespoň částečně zmírní německý tlak, což ho po vypuknutí války a s postupujícím válečným konfliktem stavělo do osamělého, tragického postavení. Neustále zůstává konfrontován nejen s německou mocí, ale i s logickým chladem politiky exilové vlády Edvarda Beneše, jenž po osvobození ani nedokázal zbavit umírajícího člověka ponižujícího utrpení, které mu sám připsal. V současné době jde o stále nepříliš známé politické drama konfliktu politické moci a individuální lidské oběti a osobního svědomí.
O autorovi:
Ivan Hubač
Povolání: scenárista a dramaturg
Vystudoval obor dramaturgie na pražské DAMU. Po studiu pracoval jako dramaturg ve Státním divadelním studiu, později působil jako dramaturg rozhlasových her v Československém rozhlase, dlouhá léta zastával post šéfdramaturga dramatické tvorby v České televizi. Je autorem mnoha televizních filmů a seriálů, např. Posel dobrých zpráv (1976), Pohoří královny Maud (1980), Portrét (1982), Jestřábí věž (1984), Dlouhá míle (1989), Hadí pohledy (1993), Přízraky mezi námi (2000), Poslední sezona (2006), Sanitka 2 (2013), Lída Baarová (2016). Jeho tvorba byla několikrát oceněna v tuzemsku i zahraničí. Je autorem libreta muzikálů Jack Rozparovač (2007) a Don Juan (2014). Vytvořil rovněž divadelní dramatizaci televizního filmu Zámek v Čechách (1993) pod názvem Hraběnka (2018).
Autor: Jan Němec
Nadační příspěvek: 140 000 Kč
scénář navržen pro zařazení do programů MIDPOINT
Autor zasadil aktuální téma surogátních matek do současné konkrétní geopolitické situace. Skutečnost, že moderní medicína umožňuje jedné ženě odnosit dítě jiné ženy, přináší mnoho nezodpovězených otázek. Navíc právní řády ve světě nahlížejí na tuto problematiku rozličně (v ČR tento proces není zákonem výslovně zakázán, ale ani komplexně upraven). Jedinec toužící po šťastném životě se dostává do zásadního morálního dilematu v paradoxu velkých dějin. Autor vypráví svůj příběh Zoe bez velkých gest, zato s hlubokým pochopením a pokorou.
O autorovi:
Povolání: spisovatel a novinář
Studoval religionistiku a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, divadelní dramaturgii na brněnské JAMU. Působil jako pedagog JAMU, v současnosti je šéfredaktorem měsíčníku Host. Vydal romány Dějiny světla (2013; Cena EU za literaturu), Možnosti milostného románu (2019; nominace na Magnesii Literu) a povídkovou knihu Liliputin (2022), z níž pochází i povídka Zoe, která se stala základem stejnojmenného scénáře. S Petrem Vizinou připravili knihu rozhovorů o současné spiritualitě Znamení neznámého (2021), s Janou Šrámkovou napsali dvojromán Byt (2025). Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků včetně angličtiny, němčiny nebo španělštiny. Je také autorem nerealizovaného filmového scénáře Kola (oceněný roku 2020 FILMOVOU NADACÍ) a mnoha rozhlasových adaptací pro ČRo Vltava. Kromě Českého rozhlasu dlouhodobě spolupracuje hlavně s týdeníkem Respekt nebo se serverem Seznam Zprávy.
„Literární příprava celovečerních hraných filmů – dosud nerealizovaný scénář“
(Určeno pro autory, kteří do data uzávěrky nepřesáhli věk 33 let a zároveň neměli realizovaný žádný scénář celovečerního hraného filmu.)
Autorka: Anna Mrázková
Nadační příspěvek: 200 000 Kč
Pokus o portrét Mileny Jesenské není obvyklou nabízející se biografií významné novinářky, překladatelky a ženy: autorka zcela záměrně odsouvá mnohokrát vykreslenou romantickou podobu Milenina mládí a přistupuje k Jesenské už coby sebevědomé bytosti, která vnímá jasně sociální, politické i genderové podoby lidské existence i nebezpečí blížícího se fašismu a která si uvědomuje smysl vlastní novinářské práce. Významovou aktuálnost jejího lidského údělu tu sleduje scénář navíc i z pohledu její dcery Honzy. Vztah Mileny a dcery Honzy je vlastně ústředním motivem odkrývajícím Mileně hranice vlastní svobody i její komplikovaný vztah k otci, jenž se po Milenině zatčení v roce 1939 o Honzu stará. Vztah matky a dcery i perspektiva dětského úhlu pohledu zbavuje obrysy osobnosti Jesenské rizika povrchní faktografie či zkreslujícího mýtu. Její obraz před námi vystupuje ve fragmentech každodenního usilování, samozřejmého hrdinství a v tvůrčích i rodinných konfliktech jako neustálé vnitřní drama statečného člověka.
O autorce:
Povolání: scenáristka
Je absolventkou oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU v Brně. V Českém rozhlase se kromě scenáristiky věnuje také publicistice. Scenáristicky se podílela na pořadu České televize ArtZóna. Jako dokumentaristka spolupracuje s projektem Paměť národa, pro nějž zaznamenává silné příběhy z naší minulosti.
Autor: Marcel Peterka
Nadační příspěvek: 140 000 Kč
scénář navržen pro zařazení do programů MIDPOINT
Scénář vykresluje tematicky silný a společensky relevantní příběh, který přesahuje rámec běžného životopisného vyprávění a otevírá méně známé souvislosti vzniku a obhajoby jednoho z nejvýznamnějších českých vědeckých objevů. Pozitivně lze hodnotit ambici zobrazit profesora Ottu Wichterleho jako osobnost vnitřně členitou, pochybující a lidsky ambivalentní. Předností textu je zasazení osobního a profesního konfliktu do rámce období studené války, střetu mocenských bloků a specifického postavení vědy jako prostoru, jenž zároveň podléhá politickým tlakům i překračuje ideologické hranice. Tento rozměr dodává projektu obsahovou závažnost, nadčasovost i přeshraniční potenciál. Autor usiluje o příběh, který má nejen historickou výpovědní hodnotu, ale i současnou diváckou srozumitelnost a emocionální dosah. Scénář má zřetelný potenciál pro scénáristický progres, především další propracování dramatických vztahů, konfliktů a motivací.
O autorovi:
Povolání: scenárista
Vystudoval Divadelní fakultu JAMU v Brně, obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. Jeho profesní scenáristické začátky byly spjaté s Českým rozhlasem. Je autorem rozhlasové hry Mimořádná schůze nebo seriálu rozhlasových her Beethovenova 4 by mohla vyprávět – a taky vypráví! Autorsky se podílel na dokumentárně-publicistickém pořadu Večer na téma, konkrétně na dílech Skryté podoby bratří Mrštíků a Verze a kontroverze Ludvíka Vaculíka. Pro Českou televizi v letech 2023–2025 vytvářel scénáře k pořadu ArtZóna. Z nezávislé tvorby je autorem scénáře experimentálního krátkého filmu Bohyně: Cesty osudu (2026), jenž byl oceněný na Prague Film Awards nebo Oniros Film Awards – New York. Kromě scenáristiky se věnuje také práci v rodinném vinařství.